Tereza Černochová a kapela skupina

Bio

Na začátku byli tři, byli v Brně, měli buben (Zbyněk Raušer), basu (Jiří Stejskal) a legrační klávesy (Jiří Hutárek) a zkoušeli spolu hrát (2006). V nějakém záchvatu to pojmenovali Showstation a hráli to rovně a s vervou, a tak za chvíli byli už čtyři a od trumpety (Hubert Ratschker) se blýskalo na lepší časy (2007). Hráli ještě víc, chtěli zpívat, ale neuměli, tak najmuli ji (Katka Klečková) a hráli to zase trochu jinak. Odjeli nelidsky intenzivní turné (2008) a po něm (málem už v průběhu) ona už nebyla s nimi. Co už.

Mezitím Inseminátorka (Tereza Černochová) za pomoci nejpovolanějších (Roman Holý) kutila své debutové album. Tak Inseminátorku zaznamenali oni a hned jí zavolali, že to s ní budou hrát. A jak řekli, tak udělali, a fakt to nebyl fór. Začali to hrát rovnou i s kytarou (Jiří Kučerovský) a vyjeli na turné s tácem piv a jitrnic, jaké svět neviděl.

A jaké to bylo turné, panečku! Ale co čert nechtěl, v království, kde vládne král Stereo I. Anglický a éterem létají (vy)pečené singly až do huby, vyhlásili, že ten statný jinoch, který přemůže ukrutnou bicí soupravu paličkami nebo dvojšlapkou, dostane za odměnu smlouvu na dobu neurčitou a půlku tantiém k tomu. A tak jindy Dvojnásobně stydlivý Scholasticus Zbyněk odešel za mrholení Zářijového deště (což bylo ve skutečnosti na jaře 2009, ale Máj to nebyl) růst a hýčkat svou Gumovou duši hraním různých Klišé. Zbyňku, buď tam Znovu šťastný! Mno, Uvidíme.

Jaké to pozdvižení! V této těžké hodině nešlo jít za nikým jiným, než za tatíčkem Prezidentem (Jan Dvořák). Toho, co zlobil, vystřídal druhý prezident v této kapele (Tomáš Koudelka). Vzniklo obávané kulometné duo a zase to spolu mohli hrát, ale zčista jasna se najednou mezi nástroji v souboru přestal blýskat ušlechtilý leštěný kov. Škoda ho, Hubertův hudební nástroj byl vždy tak dokonale vyčištěn, že na pódiu téměř neustále oslňoval.

No a to už je skoro konec příběhu – nebo spíš začátek. Ten název, který kdysi bůhvíproč zvolili, jednak už nevystihoval jejich příslovečné gró, a druhak, stávalo se čím dál víc nehod při uvádění nebohého tělesa ("a teď... Tereza Černocká a kapela Šou**aj" – ne, tohle si člověk opravdu nemůže vymyslet). Aby tomuto zamezili nejen v okolí Hradce Králové, rozhodli se to celé zjednodušit, co nejvíc to šlo – proto odteď nechť kapela se jmenuje Skupina a Černocká je už navždy jen a pouze Černochovou (ok, to už je trochu těžší, ale když se chce, tak jde i tohle)! Co ovšem zůstává, je šlapající muzika v rytmu osmé dekády minulého století prošpikovaná říznou kytarou...